- Dohoda rodičů, kterou předloží soudu ke schválení. Takto uzavřená dohoda má parametry výroku soudu, takže může být bez dalšího převzata do soudního rozhodnutí (viz příloha).
- Mimosoudní dohoda případně spojená se zpětvzetím návrhu (v případě mimosoudního řešení, u nesezdaných partnerů, popř. pokud probíhá soudní řízení o změnu péče, kontaktů dítěte s rodičem, neshoda na podstatné záležitosti týkající se dítěte). Mimosoudní dohoda může mít i formu rodičovského plánu. Ačkoliv tato dohoda nemá parametry výroku soudu, může být předložena soudu či OSPOD k založení do spisové dokumentace dítěte, a to i v rámci návrhu na zpětvzetí návrhu na úpravu poměrů nezletilého dítěte.
- V případě, že se rodiče nedohodnou, je na základě žádosti soudu po ukončené edukaci vypracována zpráva o průběhu spolupráce, a to nejpozději k termínu dalšího soudního jednání.Tato zpráva je vždy vypracována na základě žádosti soudu v souladu s povinnou mlčenlivostí poskytovatele odborné pomoci (pozn. v intencích mlčenlivosti konkrétního poskytovatele odborné pomoci – dle § 100 zákona č. 108/2006 o soc. službách, zákona č. 359/1999 o sociálně-právní ochraně dětí, pokud je pomoc poskytována na základě pověření k výkonu SPOD, zákona č. 202/2012 Sb. o mediaci).
V ideálním případě je výsledkem poskytnuté odborné pomoci dohoda rodičů o péči, výživě či dalších záležitostech týkajících se jejich dítěte. V případě, že rodiče uzavřou dohodu, je poskytovatel odborné pomoci nápomocný při sepsání této dohody. Forma a náležitosti této dohody mohou být různé v závislosti na situaci klientů – tzn. může se jednat o dohodu, kterou budou klienti předkládat soudu ke schválení. Dohody, které budou předkládány soudu ke schválení, musí pro to, aby je soud mohl bez dalšího schválit, obsahovat ujednání, která jsou určitá, s jasně danými povinnostmi tak, aby soud v případě, že tyto nebudou jednou ze stran plněny, mohl určit kdo a v jakém rozsahu tuto dohodu porušil. Naproti tomu do mimosoudních dohod, které nebudou podléhat soudnímu schválení, mohou klienti zakomponovat i další pro ně důležité informace týkající se např. způsobu péče, předávání informací, popř. dohodnuté může být méně konkrétní. Někdy může mít mimosoudní dohoda podobu rodičovského plánu.
V případě, že nedojde k dohodě rodičů, je v rámci probíhajících soudních řízeních upravující poměry nezletilých dětí ze strany soudu vyžadována zpráva o průběhu spolupráce rodičů s poskytovateli odborné pomoci. Poskytovatel odborné pomoci je oprávněn podávat informace, které po něm instituce zapojené do řešení situací spojených s rozpadem soužití rodičů, zpravidla soud, v některých případech i OSPOD, žádají, pouze za podmínek, které mu ukládají příslušné paragrafy zákona, na základě kterého odborné služby poskytuje. Nejčastěji je odborná pomoc rodinám v rozpadu soužití poskytována na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Podle § 53 písm. e) ZSPOD pověřené osoby a f) poskytovatelé sociálních služeb jsou na výzvu orgánu sociálně-právní ochrany dětí povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany. Mlčenlivost poskytovatelů odborné pomoci poskytující své služby na základě registrace v registru poskytovatelů sociálních služeb je dále upravena odlišně ve vztahu k soudu (§100 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) a ve vztahu k OSPOD (§100a č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Povinnosti zachovávat mlčenlivost vyjma situací vyplývajících přímo ze zákona mohou být poskytovatelé zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu, viz Příloha – Prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti.
Zpráva z navazující edukace
Zpráva z edukace slouží jako jeden z podkladů – důkazů pro probíhající opatrovnické řízení. Zainteresované instituce – soud a OSPOD (v roli kolizního opatrovníka) získají prostřednictvím zprávy o průběhu spolupráce rodičů s poradnou informace důležité pro rozhodnutí ve věci, respektive OSPOD pro zaujetí procesního stanoviska ve věci – tedy návrhu, jak má soud rozhodnout.
Zpráva pro soud by tak měla obsahovat popis toho, co se v průběhu spolupráce rodičů s poradnou odehrálo, nikoliv hodnotové soudy nebo dojmy toho, kdo rodičům poskytuje edukaci. Je třeba mít vždy na mysli, že rozhodnutí o formě péče je právní otázkou, ve zprávě by tedy nemělo zaznít doporučení, jaká forma péče je dle poskytovatele odborné pomoci v daném případě nejvhodnější.
Zpráva z navazující edukace obsahuje zejména informace o:
- počtu setkání – společných, oddělených
- v případě zapojení dítěte – jakým způsobem, počet setkání, „zakázka“ při zapojení dítěte do spolupráce
- (ne)ochotě rodičů se do spolupráce zapojit – ta se může projevit například neochotou rodiče nalézt termín společné schůzky rodičů, neomluvenými nepřítomnosti na naplánované schůzce, opakovaném omlouvání se z plánovaných setkání ap.
- vydefinování zakázky ze strany rodičů
- obsahu navazující edukace – obecných i specifických tématech
- přístupu každého z rodičů k hledání řešení – aktivita vs. pasivita, (ne)ochota hledat řešení
- komunikaci mezi rodiči
- o uzavřených zatímních dohodách – obsah
- úspěchu či neúspěchu při dodržování zatímních dohod – identifikace schopnosti rodičů dohody dodržet
- důvodech bránících v uzavření zatímní/trvalé dohody
- změnách v situaci rodiny a posunu ve schopnosti rodičů hledat řešení v zájmu dětí (oproti tomu, jak situace vypadala na počátku navázání spolupráce s poradnou)
- vhodnosti doporučení další odborné pomoci – komu, jaký druh intervence
Zpráva obsahuje informaci o počtu společných či oddělených setkání rodičů s odbornými pracovníky. V případě zapojení dětí do spolupráce pak i o počtu setkání s dětmi. V této části zprávy by měla být zachycena ochota či neochota rodičů se do spolupráce zapojit, např. nedostavení se na plánovanou konzultaci bez omluvy, opakované omluvy (s cílem se setkání vyhnout).
Dále je ve zprávě uveden obsah edukace – obecná témata i specifická témata, která byla probrána s ohledem na aktuální situaci v rodině. Např. v případě narušené komunikace mezi rodiči je dobré zaměřit se na téma důležitosti pozitivní komunikace o dětech, probrat s rodiči dopad jejich konfliktu na děti a jeho důsledky do budoucna. V případě, že již má jeden rodič nebo oba nového partnera, je žádoucí vysvětlit rodičům, jak může jejich dítě tuto situaci prožívat a že je dobré se domluvit na společných pravidlech týkajících se role nových partnerů rodičů v životě jejich společných dětí.
Ve zprávě je popsán průběh spolupráce – co se rodičům během spolupráce podařilo, na čem se dohodli, kde je mezi rodiči neshoda. V případě, že rodiče uzavřeli zatímní dohodu, je důležité přidat do zprávy popis této dohody s tím, zda byla dodržena, pokud ne, tak kým a z jakého důvodu dodržena nebyla, jak hodnotí rodiče funkčnost dohody, jak probíhá komunikace mezi rodiči o záležitostech dětí. Zpráva by měla obsahovat i pohled odborného pracovníka na aktuální situaci rodiny se zaměřením na potřeby dětí s případným doporučením vhodnosti poskytnutí další odborné pomoci.
Pracovní list, který může sloužit jako protokol pro sociálního pracovníka, je obsažen v příloze metodiky. Je určen k zapisování záznamů z konzultace – zachycení toho, co bylo, východiskem pro další práci, a jako podklad pro příp. vypracování zprávy.
Pro hodnocení rodičovských kompetencí (rodičů v rozpadu soužití) je důležité to:
- jakým způsobem chce každý z rodičů řešit situaci dítěte a zda v průběhu edukace reaguje na odborná doporučení a zohledňuje je ve svých úvahách
- zda respektuje druhého rodiče v jeho rodičovské roli a zda v průběhu edukace reaguje na odborná doporučení a zohledňuje je ve svých úvahách
- zda je schopen nahlížet na situaci optikou svého dítěte a zda v průběhu edukace reaguje na odborná doporučení a zohledňuje je ve svých úvahách
- zda je schopen a ochoten se zaměřit na potřeby dítěte a zda v průběhu edukace reaguje na odborná doporučení a zohledňuje je ve svých úvahách
- zda je schopen a ochoten oddělit partnerství (a případný partnerský konflikt) od rodičovství
- zda je ochoten uzavírat zatímní dohody a respektovat je
Vše vychází ze základní myšlenky cochemské praxe, že by to měli být primárně rodiče, kteří rozhodují o životě svého dítěte. Úkolem subjektů interdisciplinární spolupráce je poskytnout rodičům podporu – „zkompetentnit je“. Jedná se o podporu poskytovanou odborníky, je proto důvodné chtít po rodičích, aby odborným argumentům naslouchali. To samozřejmě neznamená, že by subjekty interdisciplinární spolupráce vnucovaly rodičům svou představu o uspořádání poměrů jejich dítěte.
V případě, že do spolupráce byly zapojeny děti (pokud se to jevilo jako vhodné a souhlasili s tím oba rodiče), zpráva obsahuje i důležité informace o obsahu těchto setkání. Je ale potřeba zdůraznit, že konzultace s dětmi nejsou zaměřeny na zjišťování názoru nezletilého nebo na naplňování participačních práv dětí (toto je v kompetenci soudu, popř. OSPOD v roli kolizního opatrovníka). Neznamená to, že by dětem nemohla (neměla) být poskytnuta odborná pomoc, je však potřeba si s rodiči předem vydefinovat cíl (zakázku) této odborné pomoci. V rámci edukace po konzultaci s dětmi téměř výhradně následuje konzultace s rodiči, neboť cílem zapojení dětí do spolupráce je zlepšení jejich aktuální situace, pomoc rodičům při hledání nejlepšího řešení v zájmu dětí při respektování jejich potřeb, kdy, jak již bylo řečeno, primární potřebou dítěte je mít a rozvíjet vztahy s oběma rodiči prostřednictvím jejich fyzické a emocionální dostupnosti. V celém průběhu spolupráce s rodiči je důležité zaměřit pozornost na potřeby dítěte, na to, aby rodiče byli schopni tyto potřeby naplnit. V rámci vyhodnocení procesu edukace je pak důležité zaměřit pozornost na posun rodičů v přístupu k naplňování potřeb dětí.
V rámci interdisciplinární spolupráce je dohodnut standardizovaný postup, kdy se všechny zainteresované instituce shodnou na načasování intervencí a na výstupech z intervencí včetně obsahu zpráv o průběhu spolupráce rodičů s danou institucí.
S ohledem na férový, transparentní a předvídatelný postup je vhodné, aby rodiče byli ještě před započetím spolupráce seznámeni s tím, že soud, případně OSPOD si může vyžádat (a zpravidla i žádá) za podmínek daných zákonem zprávu o průběhu spolupráce rodičů s poskytovatelem služby. Poskytovatel odborné pomoci vypracovává tuto zprávu na základě žádosti.