Role a úloha soudu a jeho pracovníků

V rámci soudu přichází rodiče do kontaktu nejen se soudcem, který rozhoduje ve věci týkající se úpravy poměrů nezletilého dítěte, ale i s dalšími zaměstnanci soudu. Mezi ně patří asistent soudce, vyšší soudní úředník (VSÚ) či soudní tajemník.

Soud může při projednávání věcí využít tzv. jiný soudní rok, což je méně formalizovaný způsob jednání s rodiči. Z jiného soudního roku může předseda senátu vyloučit veřejnost. Ačkoliv není tato forma soudního jednání rozšířena, jeví se jako vhodná při projednávání věcí úpravy péče o děti, neboť během jiného soudního roku je možno situaci rodiny a jejich dítěte probrat v neformální atmosféře, například v kanceláři soudce, poučit rodiče o právní úpravě a relevantní judikatuře, zjistit, zda již došlo k pokusu o dohodu, popř. to, co dohodě rodičů brání, a na základě takto zjištěných informací rozhodnout o dalším postupu. Více o jiném soudním roku pojednává § 18 z. ř. s.

Všichni zainteresovaní – soud, OSPOD, poskytovatelé odborné pomoci (psychologové, sociální pracovníci, mediátoři, terapeut) – se snaží rodiče dovést k dohodě o předmětu soudního řízení, kterým je úprava poměrů dítěte po rozpadu soužití rodičů. Snahou je zaměřit rodiče na potřeby jejich dítěte a jejich naplňování. Všechny tyto instituce se v průběhu spolupráce snaží rodiče edukovat, popř. jim nabídnout či poskytnout jinou formu odborné pomoci dle potřeby. Soud může při řešení situace nabízet rodičům využití odborné pomoci, a to ať již formou nevymahatelného doporučení, popř. má možnost ji uložit na základě § 474 odst. 1 z. ř. s., který stanoví, že soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.

V rámci interdisciplinární spolupráce se jednotlivé profese včetně soudu dobrovolně zavazují ke lhůtám, ve kterých vstupují do řešení situace týkající se úpravy poměrů nezletilých dětí. Cílem je garantovat včasnost intervence do konfliktu rodičů s cílem tento konflikt deeskalovat, viz časová osa v kapitole Průběh soudního řízení.

Existuje i zákonná lhůta, která stanoví, že soud ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje s největším urychlením s tím, že pokud nejsou důvody zvlášť hodné zřetele, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení. Nicméně tuto lhůtu lze v odůvodněných případech překročit s tím, že pokud vydá rozhodnutí po této lhůtě, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možno tuto lhůtu dodržet (§ 471 odst 2 z. ř. s.).

Lze konstatovat, že velký vliv na délku řízení mohou mít sami účastníci – tedy rodiče a jejich právní zástupci. Účastníci řízení mohou svými návrhy, odvoláními, stížnostmi, omluvami z jednání apod. probíhající soudní řízení protahovat, s cílem oddálit rozhodnutí ve věci. Obrana proti obstrukčnímu jednání rodiče je pak velmi složitá.