Edukace rodičů se zaměřuje na posílení rodičovských kompetencí, a to jak obecných rodičovských kompetencí, tak speciální kompetence – provést dítě rozpadem soužití s co nejmenší újmou. V průběhu procesu doprovázení rodičů se prohlubuje poskytovaný obsah a proměňují metody práce s rodiči.
Z počátku jde o 1) předávání základních (obecných) informací. Jak rodiče postupují opatrovnickým řízením nebo mimosoudním řešením svého sporu a nezvládají se sami dohodnout, je jim poskytována 2) podpora ve smyslu identifikace potřeb a skutečného zájmu jejich dětí. V další fázi procesu jsou 3) rodiče podporováni v přizpůsobení a modifikaci vlastního chování a cílů potřebám a zájmům jejich dětí.
Délku a průběh edukačního procesu určují rodiče a jejich schopnost se domlouvat. Některým stačí základní informace, někteří potřebují větší míru pomoci a delší doprovázení.
Po absolvování edukačního procesu by rodiče měli být schopni sami, či za pomoci odborníků spolu kooperovat, plánovat budoucnost pro své děti a určovat si vlastní mechanismy pro řešení konkrétních životních situací jejich dětí.
Praxe[1] ukazuje, že doprovázení rodičů formou poskytování poradenství, je žádoucí i pro rodiče, kteří nejsou v konfliktu a na formě úpravy poměrů dětí po rozvodu se shodnou. Představení zásadních témat a otázek, které budou rodiče v budoucnu muset vyřešit ve vzájemné shodě, působí preventivně proti vzniku event. konfliktů v budoucnu. Poskytnutí podpory při nastavení pravidel komunikace nebo domlouvání konkrétních záležitostí učí rodiče, jak se domlouvat a že jejich vzájemná domluva je možná.
[1] Edukace rodičů je aplikována v mnoha interdisciplinárních týmech (v současnosti více než 30 v ČR). Některé z těchto týmů shromažďují statistická data (např. OS Most, OS Nový Jičín).