Jak bylo již uvedeno, řešení situace spojené s rozpadem soužití sezdaných či nesezdaných párů s nezletilými dětmi mohou být odlišné. U nesezdaných párů zákon nevyžaduje, aby si upravily poměry – výživu a péči nezletilých dětí – prostřednictvím soudu. Ačkoliv se vždy preferuje dohoda rodičů, u sezdaných párů je soudní schválení této dohody nezbytným předpokladem pro rozvod manželství. Ze zákona tedy vyplývá, že manželé – rodiče nezletilých dětí – musí před tím, než se rozvedou, vyřešit situaci (péči a výživu) svých nezletilých dětí.
Naproti tomu nesezdaná soužití mohou svoji situaci řešit bez intervence státu – soudu a orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Toto se zpravidla děje, pokud jsou rodiče schopni se na poměrech svých dětí dohodnout. K soudnímu řešení situací nesezdaných párů pak dochází, pokud rodiče shodu nenajdou, nejsou schopni ji nadále dodržovat, popř. jsou k tomu nuceni např. s ohledem na výplatu sociálních dávek.
Ačkoliv úřady práce, které dávky hmotné nouze a státní sociální podpory vyplácí, jsou vedeny k akceptaci mimosoudních dohod rodičů, v tomto případě zejména dohody týkající se výše výživného, stále dochází v rámci České republiky k situacím, kdy právě úřady práce vyzývají rodiče k řešení situace primárně soudní cestou. A to navzdory tomu, že z přípisu Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Ostravě z roku 2017 vedené pod č.j. ÚPČR-OT-2017/104865[1], ohledně poskytnutí informací ve věci příjmu rozhodného pro přiznání dávky dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, vyplývá, že výši výživného lze prokázat rozhodnutím soudu nebo uzavřenou dohodou rodičů, viz následující:
Stanovenou výši výživného je možné prokázat výše uvedeným rozhodnutím soudu nebo uzavřenou dohodou mezi rodiči nezletilého dítěte, a to bez ohledu na to, zda tato dohoda byla schválena soudem, či nikoliv. Pokud rodiče mezi sebou nemají uzavřenou žádnou dohodu, doporučí jim zaměstnanec Úřadu práce ČR sepsat dohodu o výživném, či se v této věci obrátit na soud. Vždy však platí, že v rámci dávek státní sociální podpory se přihlíží ke skutečně přijatému neboli uhrazenému výživnému, pokud se liší od toho stanoveného. V případě, kdy se zaměstnanci Úřadu práce ČR zdá výše dohodnutého výživného nepřiměřená, může rodiči doporučit, aby požádal o změnu výše výživného. Dále mu může doporučit obrátit se s žádostí o pomoc na neziskový sektor (občanské poradny) případně na oddělení sociálně-právní ochrany dětí, které mohou rodičům napomoci dospět k dohodě o výživném.
Ačkoliv edukační činnost služeb rodičům řešících poměry nezletilých dětí vždy směřují k podpoře smírných řešení – tzn. dohod rodičů ať již v rámci probíhajích soudních řízení (nezbytných pro rozvod) tak i v rámci mimosoudního řešení, je potřeba upozornit na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 380/2016. Podle tohoto rozhodnutí, jestliže soud schválí dohodu rodičů o výživném pro nezletilé dítě, nelze tuto dohodu účinně měnit jinak než rozhodnutím soudu, tj. rozsudkem, kterým soud určí novou výši výživného, nebo rozsudkem, jímž soud schválí novou dohodu o výši výživného (srov. § 99 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění účinném do 31. 12. 2013). Byť se uvedené rozhodnutí vztahuje na ustanovení dřívějšího zákona o rodině, je nutno ho vzhledem k podobnosti se stávající právní úpravou aplikovat i na případy rozhodnuté podle občanského zákoníku. Rozhodnutí sice výslovně zmiňuje pouze problematiku výživného, lze jej však vyložit tak, že dopadá na všechny dohody rodičů, které jsou soudem schváleny, tzn. i dohody o péči či styku.
V praxi to znamená, že rodiče, kteří nejsou manželé se tím, že se obrátí na soud v situaci, kdy nastavují péči a výživu k svému dítěti, vystavují riziku „trvalého“ odevzdání se do péče soudu. Ačkoliv se kdykoliv v budoucnu dohodnou již bez potřeby schválení této dohody soudu, váha soudního rozhodnutí bude stále vyšší než jejich dohoda. Tomuto se bohužel nemohou vyhnout rodiče-manželé, pro které je úprava poměrů nezletilého dítěte nezbytným předpokladem rozvodu manželství rodičů. Nesezdaní rodiče se pak svého privilegia rozhodovat o životě svého dítěte vzdávají sami dobrovolně tím, že se na soud obrátí bez toho, aniž by to po nich vyžadoval zákon.
[1] Dostupné z: https://www.uradprace.cz/documents/37855/1035811/c.j._upcr-ot-2017-104865_.pdf/7f8315c8-94bc-67d4-e307-5e652510eadf